Zpřístupnění informačních zdrojů prostřednictvím Jednotné informační brány

Zpřístupnění informačních zdrojů

Současné knihovny zpřístupňují svým místním i vzdáleným uživatelům nejen vlastní informační zdroje, ale ve stále větší míře i informační zdroje vzdálené. Prostřednictvím internetu je dnes teoreticky dostupné obrovské množství těchto zdrojů nejrůznějšího charakteru od metadat až po plné texty, obraz či zvuk. Jejich praktickou využitelnost však velmi komplikuje množství různých uživatelských rozhraní, která musí uživatel překonat, nutnost opakovaného přihlašování se k různým službám a opětovného odhlašování, zbytečné procházení "slepých uliček" s nulovým výsledkem na konci nebo naopak obtížná orientace
v příliš velkém počtu hitů a nutnost procházení duplicitních či multiplicitních záznamů popisujících stejný informační zdroj. Nástrojem pro překonání uvedených problémů a výrazné zvýšení uživatelského komfortu je Jednotná informační brána, která je účinným prostředkem pro integraci a kvalitativně nové zpřístupnění heterogenních informačních zdrojů. Jednotná informační brána umožňuje:

• integraci informačních zdrojů - na základě jediného dotazu proběhne paralelní prohledání mnoha informačních zdrojů
• práci v jediném, uživatelsky vlídném rozhraní - práce s různými informačními zdroji nepředstavuje nutnost změny uživatelského rozhraní
• vytvoření "osobní uživatelské brány"
• deduplikaci výsledků vyhledávání
• jednotný formát výstupu
• stahování záznamů pro katalogizaci.

Je-li informační brána navíc obohacena o možnost speciální kontextové navigace, může se uživatel velmi snadno (doslova stisknutím jediného knoflíku) pohybovat mezi nejrůznějšími elektronickými informačními zdroji, které odpovídají jeho dotazu a k nimž má přístup na základě svého uživatelského oprávnění. Jednotná informační brána včetně kontextové navigace byla v roce 2001 zprovozněna v Národní knihovně ČR (NK) - jedná se o společný pilotní projekt NK a Univerzity Karlovy (UK) známý pod názvem "Jednotná informační brána pro hybridní knihovny" http://www.jib.cz, který získal podporu z účelových prostředků VaV. V rámci tohoto projektu bylo zakoupeno programové vybavení pro bránu (MetaLib) http://www.exlibris.co.il/metalib/overview.html i kontextovou navigaci (SFX) http://www.sfxit.com/body.html včetně základního serveru pro testování a poloprovoz v NK a na UK. K projektu se připojily v rámci navazujícího projektu LI "Informační zdroje pro STM a nástroje pro jejich zpřístupňování" další knihovny. Vzhledem ke kvalitativně novému (především velmi jednoduchému a uživatelsky vlídnému) zpřístupnění heterogenních informačních zdrojů dochází k podstatně vyššímu využití a tím i zhodnocení informačních zdrojů, proto je žádoucí široké využití Jednotné informační brány v českých knihovnách.

Zmapování informačních zdrojů dostupných v českých knihovnách

Efekt nasazení Jednotné informační brány se výrazně zvýší, existují-li v jejím rámci tzv. tematické (oborové) brány budované jednotlivými knihovnami nebo skupinami knihoven podle jejich oborové gesce. Předpokladem účinné kooperace a delimitace činností v této oblasti je tematické zmapování fondů českých knihoven podle jednotné metodiky a existence jasné a veřejně přístupné akviziční politiky a strategie budování fondů. Právě absence jasné, srozumitelné a veřejně (prostřednictvím internetu) přístupné stávající "tematické mapy" fondů (popis existujících fondů) včetně krátkodobé prognózy jejich vývoje (akviziční politika) i dlouhodobé prognózy (strategie budování fondů) patří k velkým slabinám českého knihovnictví. V porovnání se zahraničím věnujeme této jinde tak akcentované problematice
minimální péči. Výjimku tvoří oborově jasně vyhraněné knihovny, jinak ve většině našich knihoven výše uvedené podklady chybí. V zájmu efektivního vynakládání finančních prostředků na nákup klasických i elektronických informačních zdrojů je nezbytné s jejich přípravou začít co nejdříve. NK provedla analýzu nástrojů používaných v zahraničí pro tematické mapování fondů, stanovení strategie budování fondů a akviziční politiky.
V mezinárodním měřítku nejrozšířenější a zároveň nejpropracovanější je metoda konspektu http://www.wln.org/products/aca/conspect.htm, která byla v roce 2002 experimentálně nasazena v NK http://www.nkp.cz/konspekt, a s jejím využitím po odzkoušení v NK počítají i další české knihovny. Nejhrubší tematické dělení v rámci konspektu tvoří 24 tematických skupin, které budou nejen základním dělítkem pro odpovědnost za budování tematických bran v jednotlivých knihovnách (skupinách knihoven), ale jsou i základním rozcestím při vstupu do Jednotné informační brány. Přehledné informace o současném i pravděpodobném budoucím tematickém rozložení fondů našich knihoven je nutné pro

• jejich správnou klasifikaci v rámci jednotné informační brány
• o eliminaci chybného směrování dotazů našich i zahraničních uživatelů
• o účinnou kooperaci při budování i využívání fondů

Jednotná informační brána otevírá uživatelům cestu nejen k elektronickým informačním zdrojům, ale prostřednictvím integrace katalogů knihoven i k informačním zdrojům tištěným. Situace v doplňování tištěných informačních zdrojů (monografických i seriálových) je však
v českých knihovnách již řadu let kritická. Vznikají nezacelitelné mezery ve fondech našich knihoven, které nejsou schopny zabezpečit potřeby uživatelů v oblasti výzkumu a vývoje, vzdělání, profesní činnosti, podnikání, kulturních a společenských aktivit. Ceny knih a seriálů trvale rostou, přičemž objem prostředků v rozpočtu knihoven dostupných na jejich pořízení se snižuje. Knihovny musí ze svých nedostatečných rozpočtů pokrýt rostoucí náklady na informační technologie a provoz a na nákup "klasických" dokumentů je k dispozici minimum prostředků. Nejkritičtější oblastí je doplňování zahraničních odborných monografií a seriálů. Vzhledem k tomu, že většina oborů není adekvátně pokryta dokumenty vydávanými v češtině, představuje nedostatečná dostupnost zahraniční literatury výrazný handicap pro naši integraci do EU a oslabuje možnost dosažení srovnatelné úrovně s vyspělými zeměmi a uplatnění našich pracovníků i výrobků na mezinárodním trhu. Pro řadu oborů jsou právě tištěné monografie i seriály nezbytným základem a elektronické informační zdroje mají menší význam. Po desetileté zkušenosti s internetem se jasně prokázalo, že zdaleka ne všechno lze nalézt na internetu a dochází k určitému vystřízlivění, neboli rehabilitaci role "klasických" fondů a sbírek. Zatímco zprostředkováním informací z internetu se zabývá mnoho dalších subjektů a úloha knihoven zde není nezastupitelná, jejich úloha v oblasti budování a ochrany fondů nezastupitelná je. V rámci kooperativního budování tematických informačních bran je nutné výrazně posílit nákup tištěných periodických i neperiodických informačních zdrojů.