Information for libraries

  • na webu

Nacházíte se zde: Úvod VISK 5 Národní program retrospektivní konverze katalogů knihoven v ČR - RETROKON

VISK 5 Národní program retrospektivní konverze katalogů knihoven v ČR - RETROKON

Rok 2016

Rok 2015

Rok 2014

Rok 2013


Cíle podprogramu
Vyhodnocení ekonomické efektivnosti podprogramu
Pravidla pro předkládání žádostí a výběr účastníků a akcí podprogramu
Komise programu VISK 5
Hlavní stránka programu RETROKON

Cíle podprogramu

Základním cílem podprogramu je zpřístupnění katalogů a tím fondů největších českých knihoven prostřednictvím internetu. Realizace podprogramu umožňuje široké otevření katalogů i fondů jednotlivých knihoven nejen pro místní, ale i pro vzdálené uživatele, online objednávání dokumentů i z fondů vzdálených knihoven a zkvalitnění meziknihovní výpůjční služby, vede ke zrovnoprávnění uživatelů bez ohledu na jejich sídlo a k rovnoprávnému přístupu k informacím bez ohledu na místo jejich fyzické uložení. Cílem podprogramu je vytvoření velkého množství kvalitních bibliografických záznamů, které budou k dispozici ostatním knihovnám.

Retrospektivní konverze katalogů znamená převod katalogů z lístkové do digitální podoby (v nouzové variantě do podoby obrazové, v optimální variantě do podoby textu strukturovaného v souladu s platnými mezinárodními standardy, která je podmínkou vícehlediskového vyhledávání a mnohonásobného využití jednou pořízených záznamů).V současné době je převedena do strukturované textové podoby pouze část katalogů českých knihoven, většina jich stále existuje v lístkové podobě, což znamená, že většina fondů českých knihoven zůstává uzavřena pro jejich vzdálené uživatele. Vážná je situace především u katalogů a fondů největších českých knihoven, které jsou nejrozsáhlejší, ale jejich retrospektivní konverze je finančně a tím i časově nejnáročnější (pro srovnání: ve většině členských zemí EU proběhla retrospektivní konverze katalogů největších knihoven ca před deseti lety, u nás by při současném způsobu financování trvala ještě ca 20 let, což znamená celkové zaostávání o cca 30 let).

Vyhodnocení ekonomické efektivnosti podprogramu

Ve většině členských zemí EU proběhla retrospektivní konverze katalogů největších (především národních) knihoven poměrně rychle, což vyžadovalo mohutné finanční dotace ze strany státu. Jedním z hlavních důvodů k rychlému postupu a uvolnění velkého objemu finančních prostředků byla (samozřejmě vedle snahy o široké zpřístupnění fondů těchto knihoven) právě ekonomická efektivnost. Pomalá retrospektivní konverze katalogů velkých knihoven je z ekonomického hlediska neefektivní nejen s ohledem na růst cen (inflace), ale především z jiného důvodu. Katalogy velkých knihoven jsou natolik rozsáhlé, že bez významné finanční dotace nemohou tyto instituce jejich retrospektivní konverzi dokončit v potřebném časovém horizontu, často ji nemohou ani zahájit. Kvalitní záznamy, které by retrospektivní konverzí katalogů velkých knihoven vznikly, nejsou k dispozici. V menších knihovnách není zahájení retrospektivní konverze natolik obtížné, což potvrzuje i naše zkušenost. Zatímco velké knihovny mají převeden do databázové podoby jen zlomek svých katalogů, menší knihovny jsou na tom mnohem lépe. Protože však jejich lístkové katalogy jsou nekvalitní a kvalitní záznamy nejsou k dispozici, volí menší knihovny buď metodu rekatalogizace (=kompletní nová katalogizace již zkatalogizovaného dokumentu s knihou v ruce), což je vůbec nejdražší metoda, nebo naopak metodu tzv. "levné" retrospektivní konverze, kdy vzniká poměrně rychle záznam neodpovídající požadovaným standardům. S ohledem na nízkou kvalitu je záznam zpravidla nepoužitelný pro ostatní knihovny. Jednotlivé knihovny tak vytvářejí paralelně desítky či dokonce stovky záznamů týchž dokumentů. Pokud cenu za "levný" záznam vynásobíme počtem knihoven, které ho paralelně vytvořily, jeho cena x-násobně vzroste. Oba popsané extrémní přístupy jsou neefektivní, efektivní cestou je naopak rychlá retrospektivní konverze katalogů největších knihoven, jejich zpřístupnění prostřednictvím Internetu a/nebo CD-ROM a jejich důsledné využívání v ostatních knihovnách. Právě toto je jedním z hlavních cílů podprogramu.

Výsledky dosažené v rámci podprogramu umožní velkým českým knihovnám plnohodnotné zapojení do mezinárodní spolupráce v rámci evropských i celosvětových iniciativ a získání výhodnějších finančních podmínek v různých kooperačních projektech (kooperativní katalogizace v rámci nadnárodních souborných katalogů a především mezinárodní meziknihovní výpůjční služba).

Financování podprogramu zhodnotí širokým praktickým využitím nemalé finanční prostředky vložené do oblasti retrospektivní konverze v rámci výzkumu a vývoje, koordinace financování retrospektivní konverze a kooperace knihoven v této oblasti bude znamenat eliminaci multiplicitních činností, omezení stávajícího drobení finančních prostředků a plýtvání v nedostatku

Pravidla pro předkládání žádostí a výběr účastníků a akcí podprogramu

Podprogram je zaměřen především na instituce

      • s fondy velkého rozsahu (nad 200.000 svazků) a zásadního významu pro meziknihovní výpůjční službu a/nebo uchování a zpřístupnění národního kulturního dědictví
      • s vysokou úrovní katalogizace v přítomnosti i minulosti, která zajistí kvalitní výsledek retrospektivní konverze odpovídající doporučením uvedeným v materiálech Minimální záznam RDA/MARC 21 pro textové monografické zdroje, Minimální záznam RDA/MARC 21 pro speciální monografické zdroje, Minimální záznam RDA/MARC 21 pro textové monografické zdroje – staré tisky, Minimální záznam RDA/MARC 21 pro textové seriálové zdroje, Minimální záznam RDA/MARC21 pro textové analytické zdroje, Minimální záznam pro tištěné monografie MARC 21, Záznam pro souborný katalog : UNIMARC.
      • Konkrétně se jedná především o Národní knihovnu ČR, Moravskou zemskou knihovnu, všechny státní vědecké knihovny a ústřední odborné knihovny, Knihovnu Národního muzea, Knihovnu AV ČR, Parlamentní knihovnu a další knihovny s významnými knihovními fondy.
      • Základními podmínkami pro přidělení finančních prostředků budou:
          • rozsah a význam fondů
          • vysoká úroveň katalogizace v současnosti i minulosti, respektování standardů, zkušenosti s automatizací
          • ochota poskytnout výsledné bibliografické záznamy zdarma do CASLIN - souborného katalogu ČR
          • ochota zpřístupnit primární dokumenty v rámci meziknihovní výpůjční služby
          • využití existujících bibliografických záznamů a připojení vlastních jednotek k již existujícím záznamům v CASLIN - souborném katalogu ČR, nikoli multiplicitní tvorba záznamů týchž dokumentů
          • ochota spolupracovat na tvorbě a údržbě záznamů autorit
          • ochota zapojit se do informačního systému pro retrospektivní konverzi katalogů (koordinace, průběžné informace o postupu)

S ohledem na výše uvedená kriteria i na zahraniční zkušenosti by měla mít nejvyšší prioritu retrospektivní konverze katalogů Národní knihovny, která

        • má největší a nejvýznamnější fondy
        • má nejvyšší úroveň katalogizace v současnosti i v minulosti
        • poskytuje již dnes největší počet záznamů do CASLIN - souborného katalogu ČR
        • má rozhodující význam pro meziknihovní výpůjční službu včetně mezinárodní
        • je garantem České národní bibliografie
        • je centrem národních autorit jmenných i věcných
        • má propracovanou metodiku retrospektivní konverze i informační systém pro její řízení a rozsáhlé praktické zkušenosti v této oblasti včetně řízení kooperace několika institucí.

 

Až do dokončení retrospektivní konverze katalogů NK ČR (hlavní prioritou je česká knižní produkce, u zahraniční produkce má prioritu "živý fond" a více využívaná literatura, méně využívaná literatura je z retrospektivní konverze předem vyloučena) by měla být významná část dostupných finančních prostředků každoročně vázána na retrospektivní konverzi katalogů NK ČR.

Retrospektivní konverze katalogů NK ČR má v celém podprogramu absolutní prioritu. S ohledem na největší rozsah, kvalitu a význam svých katalogů i fondů a spotřebuje NK podstatnou část přidělených prostředků. Postavení NK v podprogramu má ještě další specifika:

      • NK je metodickým a koordinačním centrem celého podprogramu
      • NK poskytuje kooperujícím knihovnám (po určitém posílení a obohacení o další funkce umožňující integraci externích subjektů) HW a SW zabezpečení informačního systému pro retrospektivní konverzi, který je nezbytný pro její efektivní řízení a koordinaci několika institucí. Základní HW a SW vybavení bude ovšem nezbytné i na straně kooperujících knihoven.

 

Anna Nerglová

Komise podprogramu VISK 5 – rok 2016

Členové:

Mgr. Marie Balíková, Národní knihovna ČR

Mgr. Milan Jenč, Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje

Marcela Hladíková, Vědecká knihovna Univerzity J. E. Purkyně v Ústí n. Labem

Mgr. Lucie Chrástová, Národní technické muzeum

PhDr. Eva Lachmanová, Národní muzeum

Mgr. Zdeňka Mikulecká, Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové

Mgr. Dagmar Smékalová, Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě, p.o.

Mgr. Jitka Štěrbová, Slezské zemské muzeum

Mgr. Zuzana Švastová, Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského

 

Tajemnice: Mgr. Petra Miturová, Ministerstvo kultury

Odborná garantka: Mgr. Nataša Mikšovská, Národní knihovna ČR

10.03.2016

Cíle programu

Program VISK byl schválen usnesením vlády ČR ze dne 10. 4. 2000 č. 351 o Koncepci státní informační politiky ve vzdělávání. Základním cílem programu Veřejné informační služby knihoven (dále jen VISK) je inovace veřejných informačních služeb knihoven na bází informačních technologií (ICT).

více

Financování

Pravidla poskytování dotací z tohoto programu stanoví nařízení vlády ČR č. 288/2002 Sb., kterým se stanoví pravidla poskytování dotací na podporu knihoven.

více